Reportáž: Colours of Ostrava

Pro hudební fanoušky byly, jsou a budou hudební festivaly vždy vrcholem sezóny. A stejně tak jako každý rok se 8-10. července odehrál v Ostravě festival Colours of Ostrava. Tato akce má velice dobrou pověst co se týče kvality interpretů a nabízí výběr skupin a stylů pro českého posluchače téměř jakéhokoli zaměření. I když je to téměř rok poté, co se po Ostravě rozléhaly tóny i jiné zvuky, které dnes pojem „hudba“ zahrnuje, rozhodně nezůstane na škodu, když bude čtenářům přiblížena atmosféra celé události.

Po otevření bran celého areálu, který se skládá z několika velkých a spousty malých scén jak vnějších, tak vnitřních, se dovnitř nahrnuly stovky návštěvníků, aby zhlédly začátky obrovských show, které se zde měly odehrát. Chytrým opatřením proti přelidnění ulic bylo vydání programů k festivalu před zahájením, takže každý účastník festivalu mohl mít hned od začátku jasno v tom, kam se vydá. Jedním z hlavních rysů Colours je však současné vystupování největších hvězd na různých scénách, takže se člověk musel opravdu rozhodnout co chce vidět nejvíc – nebylo možné, aby někdo opravdu zažil všechna lákavá vystoupení. Navíc jen těžko lze říci, co bylo lákavé a co ne, protože každý navštěvoval scény podle vlastních preferencí hudebních žánrů.

První den bohužel poznamenal poměrně vytrvalý d隻, což však neodradilo návštěvníky od poslechu oblíbených interpretů. O zahájení na scéně Barvy se postaral původem slovenský zpěvák a skladatel Miro Žbirka. Obdařil posluchače sestavou notoricky známých hitů a i přes změnu seznamu písní kvůli dodržení časového harmonogramu se svojí kapelou podal kvalitní výkon bez jediného zaváhání. Další očekávanou skupinou byl zajisté Čechomor, který začal své představení na scéně Barvy po jedenácté hodině. Skupina opět dokázala, že na hudbě založené na českém folku je stále něco, co přitahuje poměrně velkou část současné hudební komunity. Kapela koncert pojala velice energeticky a naplno využili chvilkovou přestávku v celodenním pršení k tomu, aby rozhýbali celé obecenstvo.

Ale nejen fanoušci konzervativních hudebních stylů si přišli na své – pravý opak dokázala česká hip-hopová skupina Bow wave, která, ačkoli se časově překrývala s Čechomorem, dokázala rozskákat celý klub Marley. První den obsahoval mnohem více zajímavých představení, ovšem daleko víc toho ještě natěšené fanoušky čekalo druhý a třetí den.

V úterý velice překvapila Ostravu převážně dívčí skupina Gaia Messiah, která zde reprezentovala tvrdší metalovou scénu, doprovázenou však perfektním a seriózním zpěvem všech dívek – některá místa v jejich vlastních skladbách byla neuvěřitelně hlasově zpracovaná, a tak i odpůrci „tvrdé“ hudby nalezli to své v zajímavém vystoupení této pražské skupiny. Milovníci pop-rocku si pochutnali na skupině Kryštof a tísíce posluchaču, které zajímá drum’n’bass, nezklamal největší hit dne - britští Fun-da-mental.

Největší sílu v programu festivalu měly však skupiny třetího dne. Už jen koncert české funky skupiny Monkey Business byl lákadlem, které přesvědčilo mnohé. Vedoucí duo skupiny Matěj Ruppert a Tonya Graves svým charakteristickým dováděním a precizním pěveckým výkonem dokázali, že i česká funky scéna má co říct celému světu.

Kolem koncertů se rozkládaly stovky stánků s občerstvením, což zároveň s možností rozložit si na noc v areálu stan velice přidalo na komfortu návštěvníků celé akce, a po ukončení posledních koncertů nad čtvrtečním ránem se pomalu zbylí vytrvalci vraceli domů - troufám si říci že nikdo z nich nebyl zklamaný. Letošní Colours of Ostrava budou podle všeho neméně úspěšné, proto bych rád pozval všechny fanoušky dobré muziky, ať už folku, metalu, techna nebo jiných žánrů – přijďte se podívat!